Tzv. rozvodová novela přinesla největší změnu v rozhodování o rodinném právu od revoluce. Mění pravidla pro rozhodování o péči o děti i o rozvodech. Přečtěte si, co je nové a co Vás v řízení před soudem čeká.
Nově se ruší pojmy výlučná, střídavá a společná péče. Dítě je tedy automaticky v péči obou rodičů, ledaže byla omezena, pozastavena nebo zrušena rodičovská odpovědnost matky nebo otce. Zákon říká, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů.
Co to tedy fakticky znamená?
Mnohde se dočteme, že tedy nově budou všechny děti vlastně ve střídavé péči nebo naopak, že soud péči o děti nebude vůbec upravovat. To ale není pravda. Soud i nadále může rozhodnout o konkrétních časových intervalech (rozsahu péče), ve kterých bude dítě v péči každého z rodiče. Tyto intervaly přitom nemusí být ani zdaleka stejně dlouhé! Zákon totiž hovoří o péči rovnocenné, nikoliv rovnoměrné! I nadále je tedy možné, aby dítě s jedním z rodičů trávilo třeba 25 dní v měsíci a s druhým z nich pouze pět, je-li to v jeho zájmu.
Proč se tedy zákon měnil?
Tato novela reflektuje zejména to, že ve společnosti byl dlouhodobě rodič, který měl „pouze“ stanovený styk, nahlížen jako méněcenný. Například školy často nesprávně vyhodnocovaly, že tento rodič má i nadále plnou rodičovskou odpovědnost, má právo se podílet na zásadních rozhodnutích o dítěti, má právo na veškeré informace o dítěti apod. ve stejném rozsahu jako rodič, v jehož výlučné péči dítě je. Primárně jde tedy o změnu názvosloví, které bude lépe vystihovat podstatu úpravy.V žádném případě to však neznamená, že by nebylo do budoucna možno vyloučit z péče například násilného rodiče.
Co když rodič není způsobilý pečovat vůbec?
Lze očekávat, že bude častěji docházet k rozhodování o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti. Tyto možnosti slouží k tomu, aby soud mohl omezit rodiče, který nevykonává svoji rodičovskou odpovědnost řádně (omezení rodičovské odpovědnosti) nebo pokud ji zneužívá nebo závažý způsobem zanedbává (zbavení rodičovské odpovědnosti) v možnosti pečovat o dítě a jednat za něj. V takovém případě rodiči buď zůstává oprávnění s dítětem se stýkat nebo ztratí také toto právo. Dosud byly tyto situace většinou prakticky řešeny tak, že Probylo dítě svěřeno do výlučné péče jednoho z rodičů a druhému nebyl stanove žádný styk. To by však ve světle novely bylo problematické, a k řešení případů neřádného výkonu, zanedbávání a zneužívání rodičovského odpovědnosti by do budoucna bylo vhodné více využívat i těchto zákonných možností.
Důležitou změnou je, že nově nelze nařídit předběžné opatření ve věcech úpravy poměrů k nezletilým dětem. Předběžná opatření byla nařizována podle obecné úpravy civilních řízení, o návrhu soud rozhodoval do 7 dnů bez zjištění postoje protistrany. Tato možnost je nově v opatrovnickém řízení vyloučena.
Místo toho vznikl zcela nový institut - prozatímní rozhodnutí. Jde o nový typ rozhodnutí, který slouží přímo pro potřeby úpravy poměrů v případech rodičovského konfliktu pro dobu do rozhodnutí ve věci samé.
Čím se liší od předběžného opatření?
- Soud o něm nerozhoduje do 7 dní, ale má bezodkladně, nejzazší lhůtu stanoví zákon v délce 3 měsíce, to by ale nemělo být pravidlem.
- Dříve soud rozhodoval na základě návrhu a předložených důkazů jedné strany, nyní musí zjistit názor obou rodičů a dítěte, než rozhodnutí vydá. Pozici jednotlivých účastníků může soud zjistit na jednání, na tzv. jiném soudním roku nebo z písemných podání.
- Proti prozatímnímu rozhodnutí se nelze odvolat, pokud bylo vydáno na návrh (rodičů nebo opatrovníka dítěte); naopak pokud jej vydá soud bez návrhu, odvolání je přípustné.
- Zatímco předběžné opatření bylo možné nařídit bez časového omezení, prozatímní rozhodnutí může trvat nejdéle 3 měsíce, lze jej však prodlužovat a to i opakovaně.
- Pokud soud odročuje jednání ve věci péče o nezletilé děti, nesmí dítě ponechat bez prozatímní úpravy - musí tedy buďto zjistit, že existuje konkrétní dohoda rodičů pro dobu do rozhodnutí ve věci, nebo musí vydat prozatímní rozhodnutí, kterým poměry dítěte upraví.
- Návrh na vydání prozatímního opatření může být nově odmítnut jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva, v takovém případě lze nový návrh ze stejných důvodů podat znovu až za 3 měsíce.
- Před podáním návrhu na vydání prozatímního rozhodnutí je rodič povinen nejprve projednat možnost dohody s druhým rodičem a informovat ho o tom, že se chystá podat návrh na vydání prozatímního rozhodnutí.
Pokud už ve Vaší věci zahájené před koncem roku 2025 bylo vydáno předběžné opatření, prozatímní rozhodnutí vydat nelze. Soud musí v takovém případě postupovat cestou změny stávajícího předběžného opatření.
Nově má soud také povinnost předestřít rodičů předběžný názor ještě předtím, než rozhodne.
Nová pravidla se uplatní na všechna řízení, včetně těch, která byla zahájen před 1. 1. 2026. Důležité ale je, že změna právních předpisů není významnou změnou poměrů, která by mohla vést ke změně stávajícího rozhodnutí o péči. To znamená, že nemůžete podat návrh k soudu, aby zrušil existující střídavou nebo výlučnou péči jenom proto, že se změnil zákon.
Zjednodušuje se řízení pro rodiče, kteří se rozvádějí, na péči a výživném jsou ale dohodnutí.
Velkou změnou je, že nově dítě v těchto případech nebude zastupovat opatrovník (typicky OSPOD), ale samotní rodiče. Odpadne tedy setkání se sociálním pracovníkem pro Vás i pro děti.
To se ale pojí s novou povinností rodičů vůči dítěti. Ti musí nově informovat dítě o možnosti trvat na tom, aby mu byl opatrovník ustanoven a musí také zjistit jeho názor na to, jak se mezi sebou o péči dohodli.
Pokud se tak rodiče dohodnout, soud nově nemusí rozhodovat o výživném pro dítě. Skončí tedy praxe některých soudů, které „pro forma“ rozhodovaly o stejně vysokém výživném, které si měli rodiče hradit vzájemně.
Nově se bude za odvolání v (některých) věcech péče o nezletilé děti platit soudní poplatek, a to ve výši 3 000 Kč. To má motivovat rodiče k tomu, aby si lépe rozmysleli, zda je na místě dále konflikt eskalovat.
Možnost nařizovat tzv. jiný soudní rok mají soudy už delší dobu. V řízeních týkajících se dětí se moc často nevyužívala. Nová úprava však počítá s jeho větším využitím. Nově by mohl sloužit zejména v případě, že soud potřebuje zajistit podklady pro prozatímní rozhodnutí.
Jiný soudní rok je méně formální verze soudního jednání. Může se konat i mimo budovu soudu. Jiný soudní rok není svázán tak přísnými procesními pravidly, lze ho využít k tomu, aby soud efektivně vedl rodiče k dohodě a vyřešení problémů, které je k soudu přivedly.
Na jiném soudním roku lze provádět dokazování, ale nelze na něm vyhlašovat rozhodnutí.
Pokud rodiče nerespktují rozhodnutí soudu o úpravě péče, mohou soudy toto rozhodnutí tzv. vykonat uložením pokuty. Tato možnost zůstává, ale nově je zavedena spodní hranice pokuty ve výši 5 000 Kč.
Zároveň má soud nově možnost také nařídit náhradní termín za zmařený styk a také uložit rodiči, který nedodržuje rozhodnutí, aby nahradil marně vynaložené náklady druhého rodiče (např. náklady na cestu).
Nově mají rodiče možnost postoupit pohledávku na výživném. Rodiče tedy budou mít možnost „odprodat“ svou pohledávku a získat tak peníze okamžitě a nechat na někom jiném, aby výživné vymáhal. Nelze však pohledávku prodat „pod cenou“ - dítě tedy musí dostat to, co bylo soudem stanoveno, nemusí ale dostat úroky.
Zvyšují se také úroky z prodlení za dlužné výživné. Nově náleží dítěti úrok ve výši 2,5 ‰ denně za prvních 6 měsíců, což je násobně více než dříve.
Podle nového znění zákona soud již nezjišťuje tzv. příčiny rozvratu manželství. Jinými slovy soud se již nebude manželů ptát, proč se jejich manželství rozpadlo, co k tomu vedlo. Zjišťovat bude pouze existenci rozvratu manželství, tedy jestli se manželství skutečně rozpadlo a je důvod jej rozvést.
Nově také není potřeba tvrdit a prokazovat, že spolu manželé šest měsíců nežijí. Návrh na rozvod lze podat okamžitě po rozpadu manželství. Šlo o formalismus, který byl v praxi často obcházen společným prohlášením.
Dosud se často hovořilo o tzv. nesporném rozvodu - tedy rozvodu, kdy jsou manželé na všem dohodnuti. Zákon zavádí pojem smluvený rozvod a stanovuje pro něj nové méně přísné podmínky.
Pro smluvený rozvod je zásadní, že manželé uzavřou dohodu o vypořádání majetku a bydlení a pokud mají děti, tak také dohodu o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Následně buď podají k soudu návrh společný, nebo jej podá jeden z nich a druhý se k návrhu připojí.
Pokud jsou manželé na všem dohodnuti, soud nezjišťuje ani existenci rozvratu manželství a nemusí manžele vyslýchat. Přijme pouze jejich souhlasné prohlášení, že je manželství trvale rozvráceno.
Zákonodárce chce manžele k dohodě motivovat i finančně, protože sporný (nesmluvený) rozvod se nově prodraží. Zatímco za smluvený rozvod zaplatíte soudu poplatek v dosavadní výši 2 000 Kč, za ten sporný nově uhradíte 5 000 Kč.
O rozvodu manželství a o péči o děti pro dobu po rozvodu dosud rozhodovali dva soudci ve dvou oddělených řízeních. Nově o rozvodu i péči rozhoduje jediný soudce v rámci jednoho řízení. V jediném řízení se tak vyřeší jak rozvod, tak o poměry dítěte. Odpadne tak zejména dvojí zjišťování stejných okolností.
Příslušný soud se bude určovat podle místa bydliště dítěte.
Pokud bylo řízení o rozvodu a o péči o děti zahájeno před 1. 1. 2026, soud tato řízení spojí - rozhodovat o obou návrzích tak bude ten soudce, který dosud vedl řízení o péči o děti. Výjímkou jsou pouze ty případy, kdy se řízení o rozvodu a řízení o dětech vedlo u dvou různých okresních soudů - v takovém případě řízení doběhnou odděleně, postaru.
Zůstává však povinnost prvně vyřešit poměry dítěte, a teprve potom lze manželství rozvést.
.png)